Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Náhle smutky vyvanou tak jak včerejší dým už nejsem jejich poddanou to jistojistě vím náhle stojím vzpřímená a cítím vláčný klid a novou touhu žít ještě včera schýlená jak větrem trávní stvol dnes dík náhlým proměnám den sfouknul světobol náhle znovu zrozená a lásky dychtivá zpátky už se vůbec nedívám je konec trápení a vzduch jak po deštích zas jako dítě já jsem zvědavá je konec trápení žiju a nevěštím nechci se ztrácet v pouhých představách dříve socha s patinou a dneska životná vlákna smutku pominou ta síť je nehmotná náhle mám tep zvýšený a slyším srdce být a jenom štěstím dneska toužím znít je konec trápení