Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Helena Vondráčková
Chvíli se zdálo, že je jak má být
Svět kolem nás
Jen on tam venku stál
A bral mi čas
Tak pozdě v noci cizí host
Chtěl mi snad něco říct:
Já jsem tvá minulost
Mě už nezmění nic
Vesmír je jako přázdný sál
Lásko, ty nevís
Měla jsem být tvá i tamtu noc
To už nezměním
To, co chtěl, si bral ten cizí host
Dnes už nezměním nic...
Za pár chvil mi změnil svět
Ty už nezměníš... nic
Proč je tak jiné míít a chtít
O tom se dá věčně lhát
Co nesmyje už žádný déšť
Na to se nesmíš ptát
Vesmír je jak ten prázdný sál
A já v něm zkouším říct:
Chtěla jsem být jen tvá
Dnes už nezměním nic
Vyhýbám se vzpomínkám
A ty, lásko, nevíš
Měla jsem být tvá i tamtu noc
To už nezměním
To, co chtěl, si bral ten cizí host
Dnes už nezměním nic...
Za pár chvil mi změnil svět
Ty už nezměníš... nic
Já to zkouším, jak se dá
Dál, jsem dál jen prokletá
Měla jsem být tvá i tamtu noc
To už nezměním
To, co chtěl, si bral ten cizí host
Dnes už nezměním nic...
Za pár chvil mi změnil svět
Ty už nezměníš... nic