Růže

Byl jsem za ní říkala, že nechce růže
Taky, že by se mnou byla, ale že nemůže
No a tak skončily v koši, stejně jak pocit
Kterej jsem z toho měl, nasranej, že jsem se vůbec
Zase do něčeho sral, že jsem zase chvíli dával o něco víc než jsem bral
Hlasy v mý hlavě říkaj, že jsem blázen
Že mi to říkaly ještě dřív než jsem tu buchtu znal
Jsou prostě chvíle kdy si nedáš říct
Když prostě jdeš po cestě, po který vůbec nemáš jít
Ty věci můžeš dělat klidně s jinou
Ale nakonec tě stejně bude srát, že je neděláš s ní

V ruce telefon, její číslo na displeji, chci s ní mluvit
Ale vlastně ani nevim, co bych jí měl říkat
A jestli je to rozumný po těch flaškách vína
Cíga už jsem dokouřil před hodinou
Chci bejt sám, tak snad mi všichni prominou
To, že jim neberu mobil, fakt se nechci bavit
Jenom s ní, ale není tady
Mám jí napsat a nebo počkat
Jaký odpovědi bych se asi dočkal
Chci jí pustit z hlavy, ale občas cejtim
Její parfém jako kdyby tudy prošla

Další noc a zas nemůžu usnout
A ne proto, že by bylo dusno
Ale protože zas všude vidím jenom jí
Jak na mě míří pistolí a mačká pomalu spoušť
Takhle ňák se cejtim jako kdyby byl můj život
Nějaký blbej film s obsazením na hovno
A ještě horším koncem jak jsem se mohl
Takhle zničit kvůli ňáký holce
Už jsem smířenej s tim, že nebudu s ní
Třeba se uvidíme, třeba se někdy sejdem
Ale teď, teď jí musím nechat jít
Už jsem si zvyk, že to vždycky nekončí happy-endem