Rip

Snad víš
Že moje tělo dávno nepatří mně
Dávno nepatří mně
A já se nemůžu zbavit tý věčný žízně
Ty věčný žízně

Tak snad víš
Že hlava moje dávno nepatří mně
Dávno nepatří mně
A měl jsem toho v ní tolik
Že bych mohl klidně mít dvě
Klidně mohl bych mít dvě

A měl jsem pocit
Že uvnitř jsem já
Ale byl to jen dojem
A teď už nejde to dál skrývat
Co cítím
By byla sebevražda
Nemít ten text
Nevěděl bych, co v sobě mám

Nemít tu láhev
Nemusel bych prej ven
Nechat toho nemůžu
Pokud chci vědět kdo jsem
Láska tě spoutá Petře
Vím jak to je
Hledáme víru
Ale kdo je Bohem?
Kdo je Bohem?

Nevražděte ve mně hudbu
Protože ona je má
Ona je má
A já její
Nevražděte ve mně hudbu
Protože ona je má
Ona je má
A já její

Nejde o to vyhrát nebo splnit zadání
Nejde o to bejt co nejvíc alternativní
Nejde vůbec o nás, jde o to co z nás vychází
A tvořit vlny a hype je fakt

Lidi už neuměj poslouchat a bojí se něco změnit
Já nebudu nikomu nikdy moji hudbu nutit

To radši budu sám doma a v šuplíku to všechno mít
Dnes dávat to těm dětem bez názoru kvůli číslum

Chce to chvíli klid

Nalej mi další, dej mi normální beat
I kdybych chtěl, tak teď už to nejde skrýt
Věř mi, že bych byl radši v klidu
Neměl to tělo
Neměl tu hlavu
Neznal tu pravdu
Nikdy nepodvedl žádnou ženu
A neviděl svý kámoše jak rýsujou to na telefonu
Neříkal jim kámoši, když vlastně pro mě nemaj cenu

Snad víš
Že moje tělo dávno nepatří mně
Dávno nepatří mně
A já se nemůžu zbavit tý věčný žízně
Ty věčný žízně

Tak snad víš
Že hlava moje dávno nepatří mně
Dávno nepatří mně
A měl jsem toho v ní tolik
Že bych mohl klidně mít dvě
Klidně mohl bych mít dvě