Pojď jen blíž

On denně jede stejnou linkou to všechno možná po záminkou a vždycky si mě prohlíží a smutnej pohled má to nesmíš bejt tak zlá mě je to pak pořád hloupý tak dlouho dokud nenastoupí a když jde potom refýží tak smutná jsem zas já a že ten říká pojď jen blíž nic ti nebrání to že já srdce z kamene mám se může jenom zdát pojď jen blíž nač to čekání ale já sotva najevo dám že dovedla bych vzplát a zejtřek bude stejnej celkem a zase zpláču nad vejdělkem a znovu budu nevlídnou a nepřístupnou hrát to nikdo nemá rád a čas si sladím hořkou trestí a jen si šlapu po svým štěstí to všichni klidně přehlídnou že s pláčem chodím spát že ten říká pojď jen blíž nic ti nebrání to že já srdce z kamene mám se může jenom zdát pojď jen blíž nač to čekání ale já sotva najevo dám že dovedla bych vzplát tak se neboj pojď jen blíž tak se neboj pojď jen blíž to že já srdce z kamene mám se může jenom zdát tak se neboj pojď jen blíž tak se neboj pojď jen blíž to že já srdce z kamene mám se může jenom zdát tak se neboj pojď jen blíž tak se neboj pojď jen blíž to že já srdce z kamene mám se může jenom zdát