Pochod adolescentů

Už je pozdě věřit na Ježíška
Protože už je nám přes dvacet
A protože život není knížka
V který se dá zpátky obracet

Už je pozdě volat psychiatra
Když náš stres má hlubší kořeny
Nežli ty, že na nás hlední spatra
Otec naší dívky Boženy

Bijem spolu o mříž dospívání
Mládí v tahu, důchod na krku
Přesto je nám ale do zpívání
Když se v trysku berem za ruku

V úprku si vyznáváme city
V tramvaji si přečtem Shakespeara
A už mocný předvoj senility
Nebezpečně na nás dotírá

Nekladem si přemrštěný cíle
Nechcem dělat díru do světa
Chceme jen, až příjde naše chvíle
Se ctí dohrát roli Hamleta