Obrazem se stát

Práská bič cválá pryč houf dní uplynulých v blátě led splývá v šeď pár slov zasype sníh proč každá chvíle je stejně šílená proč jen se řídí budem stát já někdy říkám zmámená nebylo by marné jednou obrazem se stát nepokoj je jen stroj tak má pokoj nám dát svět však dál ovládá a já musím se ptát proč každá chvíle je stejně šílená proč nechce chvíli rozum brát a tak ti říkám zmámená nebylo by marné jednou obrazem se stát na mistrovském plátně se nežije špatně tam sotva co brání o neumírání smí namaluj obraz můj a svůj já zakleju nás jen pojď blíž ještě blíž jen pojď obejít čas pojď rozšířit fámu tu senzační fámu ať klidně jde v ránu fám jsme mistrovský výjev teď zůstali chvíle stát