Možná to ví někdo třetí

Schovávám v hrníčkách prošlé lístky státních drah zbytky snů na víčkách rána jsou bledá na židlích sedá prach proč jsi tam a já tu kdy přijde čas návratů kde máš lístek zpáteční možná to ví někdo třetí ani ty ani já ani ty ani já já jenom vím jak čas letí musím jít musím jít zase dál dny se jak šíp kolem mihnou jako stín jako klam jako stín jako klam je na ní čaj má chuť divnou když jsi sám vybírám ze schránky pohlednici barevnou slova jsou hádanky poutníci kteří kolem mých dveří jdou proč se zdá vzdálené to nač sáhnout můžeme proč se lidé míjejí možná to ví někdo třetí ani ty ani já ani ty ani já já jenom vím jak čas letí musím jít musím jít zase dál možná to ví někdo třetí ani ty ani já ani ty ani já já jenom vím jak čas letí musím jít musím jít zase dál