Jednou až vyrostu

[Hook]
Jednou až vyrostu mámo, bude to o-okay
Ale do tý doby když se zeptáš zatloukej
Nevíš přesně co kluk dělá a nech to bejt
Dokola opakuj, že ten kluk neni fakt zlej
Jednou až vyrostu mámo, bude to o-okay
Ale do tý doby když se zeptáš zatloukej
Nevíš přesně co kluk dělá a nech to bejt
Dokola opakuj, že ten kluk neni fakt zlej

[Verse 1]
Tolik rapu musel napsat, aby věděl, že vládnu
Kolik dní jsem musel prožít, abych cejtil, že stárnu
Kolik práce, ooh, abych měl na kapse škváru
To-tolikrát se spálit, nakonec cejtit, že jsem v právu
Kolik musel odjet shows, asi bych to měl na háku
Stokrát posrat věci, vědět, příště to zmáknu
Taky vomrdat tolik holek, abych věděl, že chci jednu
Musel spálit tunu brk, abych věděl, že s tim seknu
Zpátky v čase jsem, čum jak blbej malej cock
Zpátky v čase jsem, z klacku vyřezal první prak
Kdysi dávno jsem, pochopil, že nemam strach
Když mi bylo šest, nějak jsem ucejtil ten hlad
Taky den, kdy jsem si nevěřil ani trochu
Pak mi bylo víc a od tý doby kurva kopu
Že to tak moc zní, že o tom píšu tuhle sloku
Tadadadida, zůstaň v klidu nebo v šoku

[Hook]
Jednou až vyrostu mámo, bude to o-okay
Ale do tý doby když se zeptáš zatloukej
Nevíš přesně co kluk dělá a nech to bejt
Dokola opakuj, že ten kluk neni fakt zlej
Jednou až vyrostu mámo, bude to o-okay
Ale do tý doby když se zeptáš zatloukej
Nevíš přesně co kluk dělá a nech to bejt
Dokola opakuj, že ten kluk neni fakt zlej

[Verse 2]
Moje první láska byla nejdřív idea woodcraft
Na školu jsem mrdal, to pak přišla spíš důtka
Byl pořád v lese, plánoval jsem tam navždy zůstat
Byl jsem divokej, zvíře se mnou začlo hned srůstat
Bejt malej cápek, to mi šlo fakt krásně
Taky každej pátek, ve mně začly lázně
Stolim kázeň, ze mě vyskočil blázen
Taky malej intoš, první kniha Jean-Paul Sartre
Bylo mi třináct, miloval jsem nedvojnost
Bylo mi čtrnáct, poslouchal jsem Celtic Frost
Zatim začátek konců, se přihnal jak monzum
Já uvěřil borcům, ty co nejeli konzum
První pivo wow, další co chlast zná
A taky první weed, na ty co to furt maj
A pak už jen furt pít, čekat až přijde máj
Vidět první peace, zevlačit, hledat style
To, co je teď, buduje už ve mně
Musel jsem věčně, koukat jak jehně
Přitom jsem vlk, víš, jak je to možný
To ví jen vesmír, občas je hrozný
Jak musí malej čokl dělat, že to neví
Že seš alfa přitom cejtíš, protože to sedí
Potom sleduješ sebe jak svý ego v klidu felí
Musíš pochopit, že pro okolí se to ředí
Měl jsem pocit, že bude war
A někdy v noci se skoro bál
Ale moc chci, a proto dál
Jsem musel točit a svět je wow
To, co přišlo, když jsem to byl konečně já
Ani nevíš, nejvíc, jedno velký uh
Kéž bys skrze moje oči viděl to jak to mám
Ale nemam pro to slova, tak čau, pow, pow