Já

[Intro]
Yo, malej zmrd, Magenta, yo, hah, já jsem malej čůrák, těší mě, yah

[Verse 1]
Mrdám, už nebudu si vylejvat .. srdce, sračkama se zabejvat, se mi nechce
Radši mam zacpaný uši a hraje music, neslyšim tvoje kecy
Směju se, jako kdybych dal dekl, když píšu bars, jsem jak ryba v řece
Rovně na nohou, nejsem ass licker, ani si nemyslim, že jsem něco special, uh
Jsem jenom vobyčejnej zmrd, kterej by chtěl jednou vyprodat klub
Kterej by chtěl holku, trávu a klid a hodně jídla a mít vlastní byt, uh uh
A peníze neřešit, píčoviny neřešit, na novej den se těšit, uh
Nestresovat se hovnem a dělat to co umim, takže tužka, sešit
Nemám rad lidi, serou si do huby, ale bez idiotů by asi byla nuda
Nemusíš řikat co mám dělat, vim kudy, vim kam
A klidně si vo mně mysli, že jsem nula, uh
To neni zas kurva taková lež, nemám Mercedes, v kapse neni cash
Od vejplaty k vejplatě, furt stres a moje Octávka je na vodpis
Občas se chovám jak úplnej kripl, mladou vyhodim dvakrát do tejdne z bytu
Možná bych měl jet do Bohnic na pobyt, zamknout za sebou a klíče zahodit
Taky jsem dost paranoidní, žádná holka se mnou asi ne-evydrží
Ani vo tom netoužím, když vidim jaký jsou, oh, oh, oh, oh, oh

[Verse 2]
Sedim v autě a jedu městem, jedu šedesát a mám chut jet dvě stě
Sleduju tagy a chromy po cestě, hudba na plno a nemůžu přestat
Nechci skončit jako voni, jako smažky, nechci se chovat jak voni, jako šašci
Už nechci mít v hlavě jenom zmatky, nechci se těšit jenom na pátek na flašku
Chci mít život trochu jinej, někdy uspořádanej, někdy trochu živej
Nechci stereotyp, chci, aby zejtřek byl jinej
Je mi úplně fuk, jak voni můj život viděj
Nechci už přemejšlet nad minulostí
Občas sem se choval jako zmrd sobeckej
Nechci už přemejšlet nad tím, co bylo
A na maximum snažit se vyhnout se bolesti, uh
Chodim ulicema a lidi.. poznávaj mě, říkaj, že to zabijim
Lyrickej shotgun, jak Smack nabijim a střílím do davu, konkurenci nevidim
Konkurence neni, na to my nehrajem, dělám svý věci a jejich neřešim
Za dvě kila už fakt nehrajem, dvě kila a cesťák nezaplatí mi nájem, uh, uh
Lidi znaj moje bars, lidi znaj můj ksicht, lidi už znají nás
Některý taky dost nemusej nás, jejich názor, nebudu jim ho brát, ne, ne
Budu na to dál srát, dál mě to nezajímá, dál budu psát
Nikdy nebudu ten, co si musí na něco hrát
Za svůj názor se budu kdykoliv rvát