Nevnímáš a snad nevidíš
Že já si v sobě stavím mříž
A pod ní ještě pevnou zeď
To je má odpověď
Tak žádnej řev a žádnej pláč
A žádnej děsnej srdcerváč
A žádný scény zoufalý
Co tě povalí
Nechci řvát tu jak husa pitomá
To si fakt lásko nechám na doma
Kdo to řek - snad ne já - asi já!
Že je láska krásnej cit!
Láska bodá jako nůž
Tak ať táhne už chci mít klid
To si piš, vzpomínám
Na tvý řeči prolhaný
Ty si těžkej pohodář
A já brečím si do vany
Ty snad nevnímáš a neslyšíš
Že spadla klec a bouchla mříž
Co tvý řeči úžasný
Jak to bylo překrásný
Tak už běž a nech mě bejt
Srdce v háji, z mozku prejt
Co jsem nechtěla to mám
Spi si sám...
Nechci řvát tu jak husa pitomá
To si fakt lásko nechám na doma
Kdo to řek -snad ne já-asi já !
Že je láska krásnej cit
Láska bodá jako nůž
Tak ať táhne chci mít klid
To si piš vzpomínám
Na tvý řeči prolhaný
Ty si těžkej pohodář
A já brečím si do vany
Já mám jen teď a žádný pak
Přejels mě jak náklaďák
I když je to pochmurný
Tvý city smetu do urny
Neskučím jako pes
Na hrob ti tesám SMS
Můžeš lásko klidně spát
Chcípni, když mě už nemáš rád
ESeMes was written by Gabriela Osvaldová & Vanni Giorgilli & Nicola Peloso & Marta Trento & Luigi Rana.