​dlaždice

Ležim nehybně v nechutný [?] kabince
A ty sem pořád chodíš a ptáš se
"medvídku, je všechno dobrý?"
A já ani nemůžu otevřít pusu a říct ti to všechno
Natož ty zkurvený dveře, který tu mezi náma stojí
Jsem troska
A troskou asi navždycky zůstanu
A i když chci [?] z hnusu
Křičet všechny myšlenky světa
[?] přijde jen věta
"jo, jsem v pohodě. počkej chvíli, chvíli, chvíli, chvíli"
A ta chvíle pomalu, ale jistě
Blíží se k věčnosti [?]
Kde zastavil se čas