Drazí milovníci hudby

Drahé dívky, drahé ženy, drahé milenky, drazí truchlící milovíci hudby

Cítím se povinen Vám vyjádřit svou soustrast. PSH zvolili dobrovolně jiný život. Život, který je nám dosud neznámý. Často se zabývali tímto jiným životem a na zdejší život se dívali jen jako na přechodnou stanici k něčemu novému. Konec pro ně nebyl tragédií. Nebo že život i konec jedno jsou, tak jako řeka a moře. Jejich zánik nás zaskočil nepřipravené. Jsme pokleslí na mysli, naše srdce jsou plná smutku a rána z bolestné noviny je dosud otevřená

Hovořím za nás za všechny. V této hodině rozloučení jsme Penerům nejblíže. Snad by pro ně byly tyto okamžiky blízkosti životně důležité, snad by byli takové okamžiky blízkosti potřebovali častěji

PSH byli mimořádná skupina, podobně jako Kamarádi táborových ohňů, či Kreyson. Patřili vždy mezi ty nejlepší. Čeho se chopili, to se jim dařilo. Měli píli, energii, pověstný sex appeal i potřebný talent. O to je pro nás nepochopitelnější, že tato nadaná skupina, která měla otevřené dveře k naplněnému životu, jimi neprošla
Staří Řekové pro to našli slova útěchy: "Koho Bozi milují, umírá mlád."

Dámy a pánové, co nám teď zbývá?
Udělejme bordel!