Jidáš

Noc jako sluj, vteřin šest do svítání
Pysk zpocený vyzývá podsvětí
Ó, ďáble můj, mrtvo jest slitování
Snad zisk splacený zradu mou posvětí

Cár šarlatu, v tváři hlen z poplivání
Mříž u stěny, sedlá krev na rukou
Král bez šatů připraven k uvítání
Hle - kříž dřevěný s trnovou parukou

R: Jidáši, k čemu výčitky svědomí
Jidáši, k čemu tohleto smetí
Farizej nikdy rukama nelomí
Pro něho účel prostředky světí!

Noc bez kazu, mincí pár zvoní v plášti
Hlas zchraptělý do pekel neletí
Stín provazu jako dar plný zášti
Pro vás, dospělí tohoto století!

R: Jidáši, dnes jsi důstojným občanem
S mincemi nemáš nijaké viny
Zítra zas třicet stříbrných dostanem:
Vždyť když ne my, tedy zradí ho jiný!